ANECT poskytl finanční pomoc na likvidaci škod způsobených povodněmi 2006

Společnost ANECT a.s. i v letošním roce zareagovala na aktuální situaci a nabídla finanční pomoc čtyřem obcím z Čech a Moravy. Rozděleno bylo celkem 274.411,- Kč. Přispěla nejen firma, ale i její zaměstnanci.

Za zaměstnance přispěli:

Borecký Stanislav, Beránková Šárka, Borej Jiří, Božovský Petr, Čonková Helena, Eliáš Dalibor, Fould Igor, Fürbacher Pavel, Grofová Kateřina, Grossmannová Jana, Horková Renáta, Ingrová Helena, Janech Roman, Jelínek David, Jeřelová Eva, Juřík Richard, Konečná Martina, Kramný Milan, Kraus Filip, Kubová Barbora, Kučerová Ludmila, Lev Zdeněk, Materna Ivan, Matušková Dana, Mrzenová Hana, Němec Bronislav, Němečková Radovana, Nešpůrková Lenka, Novák Luděk, Panáček Petr, Pinďák Jiří, Plačková Anna, Poláková Karolína, Pospíšek Miroslav, Povolná Zlatka, Racková Simona, Ruberová Michaela, Řihák Miroslav, Sobotka Luděk, Staňová Leona, Studenčík Radek, Ševčíková Jitka, Štěpánek Petr, Tesařová Šárka, Tyl Miroslav, Unčovská Dáša, Vaculík Pavel, Vérosta Tomáš, Vokrouhlík Aleš, Zapletalová Vladimíra, Zelinka Luděk, Zmidloch Jan, Zmidloch Jindřich.

V Čechách byla vybrána:

Obec Křešice

Obec Křešice spadá do oblasti labského úvalu, na pravém břehu Labe, severovýchodně od jeho toku. Polabská rovina zde začíná přecházet do zvlněné krajiny, navazující již na České středohoří. Nad terén vyčnívají tři menší kopce Křemín, Holý vrch a Skalka. Územím podél řeky Labe prochází komunikace II. třídy a v místě přechodu roviny na zvlněný terén vede železniční trať č. 072 Děčín - Ústí n.L. Na území obcí přitékají do Labe od severu tři potoky a to Luční, Blatenský a Úštěcký. Dnes mají Křešice celkový počet obyvatel 1364 z toho 194 dětí, které mohou navštěvovat také místní základní školu. Rozloha včetně všech částí obce činí 1 108 ha katastrální plochy.

Obec Sázava - obecní TJ Kavalier

TJ Kavalier je sdružením tělovýchovných, sportovních a turistických oddílů (klubů), které provozují svou činnost na území města Sázavy. Jde o samostatně hospodařící tělovýchovnou jednotou a naše prostředky nám stačí právě tak na sportovní činnost. Máme cca 500 členů, kteří už začali brigádnickou činností odstraňovat následky povodní, ale ne vše lze odstranit jen pomocí lidských sil. Velká část majetku byla zatopena velkou vodou z řeky Sázavy koncem března 2006. Povodeň TJ zasáhla i v roce 2002 a 2005, ale jejich rozsah nebyl zdaleka tak ničivý jako letos. Následky škod jsme tehdy odstranili vlastními silami a bez žádosti o vnější pomoc. V tělocvičně musíme vyměnit podlahu včetně betonu pod ní, podlaha má plochu více než 300 m2 a provést opravu kotelny. Na atletickém stadionu bude nutné vyměnit škvárový povrch, který v některých místech chybí a jinde je přikryt vrstvou bahna. Na tenisových a nohejbalových kurtech musíme skrýt vrstvu bahna a přidat novou vrstvu antuky. Celkový odhad škod je více než 3 milióny Kč.

 

 

 

Na Moravě byla vybrána:

Obec Hrušovany nad Jevišovkou

K výraznějšímu rozvoji městečka dochází od poloviny 19. století, kdy se stalo majetkem právě pánů z Hardeku ( Kammel - Hardeggové) a dědičně od roku 1880 hraběcího rodu Khuen - Belassi. Kromě známého cukrovaru (původní objekt byl uveden do provozu roku 1851) byla postavena či zmodernizována řada dalších staveb, zřízena nemocnice, postavena nová školní budova a roku 1866 byla zahájena stavba železniční trati spojující Vídeň s Brnem z železničním uzlem právě v Hrušovanech nad Jevišovkou. V roce 1970 byl na nedalekém návrší postaven, polskými odborníky, jeden z největších a nejmodernějších cukrovarů v republice, v Hrušovanech v pořadí již třetí. Kapacita se oproti předchozímu cukrovaru zdvojnásobila a tradice cukrovarnictví v Hrušovanech nad Jevišovkou zde zůstala podnes. ve druhé polovině 20. století zůstaly Hrušovany n. J. přirozeným centrem této části jihomoravského příhraničí. Významné oživení i výrazný podnikatelský rozmach spojený se vznikem velkého množství živností, provozů a služeb, k němuž došlo po roce 1989, bylo korunováno 1. února. 1996, kdy byly Hrušovany nad Jevišovkou jmenovány městem.

 

 

 

Obec Sloup

Obec Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významné poutní místo. Poutě se zde konají pravidelně (největší na tzv. Květný pátek týden před Velikonocemi a třetí zářijovou neděli na svátek P. Marie Bolestné). K 31.12.2003 měla obec Sloup 910 obyvatel. Vznik obce se datuje od poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný doklad o existenci obce je z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V roce 2000 získala obec Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentovala Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. Přírodní dominantou obce a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha. Sloup je také křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras. Mezi kulturní památky obce patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné.

ANECT a.s.

je významným dodavatelem informačních a komunikačních systémů a aplikací se zaměřením na konvergentní sítě, jejich služby a bezpečnost. Jako systémový integrátor působí zejména v segmentech veřejné správy, komerčních a finančních institucí a telekomunikačních operátorů. Poskytuje profesionální služby od konzultací a auditů přes návrh řešení, řízení projektů, vývoj aplikací, dohled a správu sítí, až po outsourcing.

Kontaktní osoba:

Šárka Beránková a Renáta Horková, pr@anect.com, tel.:+420 271 100 100

Dne 26. dubna 2006