CSSKEN


Název:

Úloha auditu při řízení informatiky

Autor:
Luděk Novák
Publikováno:
PC World Security 6/2005

Pro soudobou informační společnost je typické plošné využívání informačních a komunikačních technologií (dále též ICT), a proto se řízení informatiky stává jedním z klíčových prvků celkového managementu většiny organizací. Znalost skutečného stavu informatiky je rozhodujícím prvkem efektivního a úspěšného rozvoje.

Uplatnění správných manažerských rozhodnutí při řízení informatiky je podmíněno znalostí skutečného stavu ICT. Důležitým nástroje pro poznání objektivního stavu řízení informatiky a informační bezpečnosti je audit ICT, který je důležitou složkou prohlubující nepostradatelné zpětné vazby.

Definice: Audit je systematický, nezávislý a dokumentovaný proces získání důkazů z auditu a jejich hodnocení s cílem stanovit rozsah splnění kritérií auditu [ISO19011].

Provádění auditů je spojeno s dodržováním řady zásad, které činní z auditu efektivní a spolehlivý nástroj pro podporu účinného managementu a řízení. Za základ se považují následující zásady:

  • Etické chování - důvěryhodnost, jednotnost, důvěrnost a diskrétnost vystupování auditora;
  • Spravedlivé prezentování - zjištění, závěry a zprávy z auditu musí být pravdivé a musí přesně popisovat veškeré při auditu provedené činnosti;
  • Povinnost profesionálního přístupu - auditor musí mít vysokou odbornou a profesní způsobilost a musí využívat své odborné zkušenosti;
  • Nezávislost - auditor musí být nezávislý na auditované činnosti a audit musí být veden s cílem nalézt objektivní stanovisko;
  • Průkaznost - veškeré závěry a informace z provedeného auditu musí být zpětně ověřitelné.

Postup auditu ICT

Podívejme se nyní na vlastní průběh auditu trochu podrobněji. Typicky je možné takovýto audit rozdělit do následujících pěti částí:

  • Zahájení auditu - se věnuje jmenování auditního týmu a definování cílů, předmětu a kritériím auditu.
  • Přezkoumání dokumentace a příprava činností na místě - všechny audity by se měly opírat o základní znalost prostředí. Tato fáze auditu slouží k prostudování existující dokumentace, které je základem pro návrh účinného plánu auditu. Součástí této fáze auditu je též příprava různých pracovních dokumentů (např. dotazníky apod.).
  • Provádění auditu na místě - je jádrem celého auditu, kdy dochází ke vlastnímu směru informací o skutečném fungování systému, k ověřování zjištěných skutečností a ke shromáždění důkazů.
  • Příprava, schválení a distribuce zprávy z auditu - se opírá o důkladné vyhodnocení všech zjištěných skutečností při zvážení negativních dopadů a dalších souvislostí. Tato práce je základem pro zformulování stručné a výstižné zprávy z auditu.
  • Dokončení auditu - pro vlastní auditní tým je důležité, aby si sám vyhodnotit úspěšné i méně zdařilé stránky auditu. Zpětná vazba je důležitým nástrojem zlepšování u auditorů.

Audit ICT a využití rizik

V každé organizaci existuje mnoho systémů ICT s rozdílným postavením, umístěním a využitím. V těchto případech jsou auditoři postaveni před otázku, který ze systémů je pro výsledky auditu důležitější a co mohou auditoři považovat za méně významné.

Pro tyto případy bývá uplatňován audit založený na hodnocení rizik. Jde o to, že při plánování auditů jsou zvažovány možné dopady auditované oblasti na fungování organizace, existující příznaky nesouladů a závažnost nedostatků zjištěných předchozími audity. Tyto informace dovolují stanovit míru rizika, které je spojené s daným systémem, a tomu přizpůsobit rozsah a cíle auditu.

Systémům s vysokou mírou rizika (např. relativně nové systémy s velkým dopadem na organizaci a s neuspokojivými výsledky předchozích auditů) je pak věnována intenzivnější pozornost. V těchto případech je též žádoucí doplnit audit o vhodný formát bezpečnostních testů, které dovolují detailně ověřit technické aspekty bezpečnosti. Naproti tomu u systémů s nižší mírou rizika postačují přehledové audity.

Hlavní výhodou tohoto přístupu k plánování auditů je vyšší míra cílení do problematických oblast doprovázená úsporou zdrojů. Současně je tento přístup vhodným motivačním faktorem - asi nikde nejsou auditoři plně oblíbeni.

Uplatnění měřítek

Při vyhodnocení auditu ICT a následném využívání výsledků při dalším rozvoji systémů je důležité správně zvolit citlivost hodnocení. V řadě případů nestačí pouze konstatovat, že opatření jsou či nejsou v souladu s metodikou. Pro upřesnění rozvoje je potřebné vyhodnotit hloubku prosazení daných principů. Přiklad hodnocení bezpečnosti je uveden na následujícím obrázku.

Příklad grafického vyhodnocení auditu bezpečnosti ICT

Obr. Příklad grafického vyhodnocení auditu bezpečnosti ICT

Při hodnocení bylo využito pětistupňové měřítko, kde se určuje míra prosazení v souladu s tzv. modelem vyzrálosti (CMM). Jinými slovy management je schopen na základě této tabulky jednoduše rozpoznat skutečno hloubku prosazení bezpečnosti a podle toho optimalizovat další úsilí.

Závěr

Aplikování zpětné vazby přináší množství výhod pro každý řídící systém. Nejinak je tomu i u systémů řízení informatiky či informační bezpečnosti. Objektivní informace o skutečném stavu fungování jsou nenahraditelným zdrojem informací, které dovolují odpovědným manažerům přesněji a účinněji zformulovat opatření pro zlepšování systému. A v tomto směru je audit ICT nenahraditelným nástrojem, jehož význam stále narůstá.

Použitá literatura

[ISO19011] ČSN EN ISO 19011:2003 - Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu.
[ISACA] IS Standards, Guidelines and Procedures for Auditing and Control Professionals, ISACA 2004.

www.isaca.org , www.auditnet.org



Copyright (c) 2007 ANECT a.s. , Praha: +420 271 100 100, Brno: +420 547 100 100, Bratislava: +421 (2) 4821 3111, Přihlášení | Publikační systém Amadeo  Vytiskni stránku