Podnikatel roku 2006
Název: Podnikatel roku 2006
Zdroj: ČT 24
Datum vydání: 21.2.2007
Hosté: Bert W.M. Twaalfhoven, Jaromír Veber, Michala Tučková, Miroslav Řihák, Pavel Júříček, Radim Jančura, Richard Singer, Zbyněk Frolík
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Jak popsat úspěšného českého manažera? S největší pravděpodobností jako 48letého muže, který je dvoutřetinovým vlastníkem firmy a zaměstnává 130 lidí. Alespoň tak vypadá v číslech průměrný účastník tohoto ročníku soutěže Podnikatel roku.
Redaktor:
Průmyslové podniky, technologické firmy a poskytovatelé služeb především v cestovním ruchu. Ti všichni se přihlásili do soutěže o nejlepšího podnikatele roku 2006.
Host (Richard Singer, obchodní ředitel, Ernst & Young):
Roste průměrná velikost podnikatele, který se přihlašuje. Jestliže před, já nevím, 5-6 lety ta velikost byla kolem 100 milionů korun obratu, dneska jsme na nějakých necelých 300 milionech.
Redaktor:
Titul dostane jen jeden ze 70 a co o něm rozhodne?
Host (Miroslav Řihák, porotce, Podnikatel roku 2004, firma ANECT):
Jakými problémy procházeli, jaký měli nápad, jak se vypořádali s nástrahami.
Host (Zbyněk Frolík, porotce, Podnikatel roku 2003, firma LINET):
Už můžeme vybírat firmy, který mají i takový evropský a možná i globálnější dopad.
Host (Radim Jančura, porotce, Podnikatel roku 2005, Student Agency):
Pro nás bylo nejdůležitější vybrat takového, který měl ten příběh nejzajímavější.
Redaktor:
A jak takový příběh může vypadat? Tady je příklad z Nizozemí.
Host (Bert W.M. Twaalfhoven, bývalý prezident Indivers B.):
Začal jsem v roce 1959 se společností, která zkrachovala. V roce 1960 jsem rozjel další byznys a to už vyšlo. Dohromady jsem během 40 let založil 54 společností v 11 zemích. Sedmnáct z nich zkrachovalo a to mě stálo 55 milionů dolarů.
Redaktor:
Počet společností i jejich obraty jsou v České republice mnohem menší. I proto mají podle některých porotců menší šanci uspět v celosvětovém žebříčku. Přesto mají podnikatelé o soutěž zájem.
Host (Radim Jančura, porotce, Podnikatel roku 2005, Student Agency):
Mě ten titul dal především mediální slávu a tím pádem i větší obraty.
Redaktor:
I v letošním ročníku zřejmě zvítězí muž. Žen podnikatelek se totiž přihlásilo jen 10, zatímco mužů 60.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
A my se teď podíváme na vyhlašování Podnikatele roku živě. Na pražském Žofíně je kolegyně Michala Tučková. Míšo, hezký večer. Už je známý vítěz soutěže?
Host (Michala Tučková, Žofín, Praha):
Hezký večer. Vítěze soutěže ještě neznáme, ale známe vítěze některých kategorií a to například začínající podnikatel roku, tedy firma, která na trhu není víc jak pět let, ale přitom už má velké úspěchy. No a tentokrát se jím stal Václav Muchna ze společnosti Y-Soft a je to teprve 26letý mladý muž a už teď se mu velmi daří a dokonce je přezdíván, má takovou přezdívku český Bill Gates. Tak uvidíme, jak se mu dařit i dál. Druhou cenou, kterou už také známe, která už našla svého majitele, je technologický podnikatel roku a tím se stal majitel a ředitel společnosti Adastra, Jan Červinka. Ten byl oceněn za to, že zvláštním způsobem vyrábí a uplatňuje moderní technologie. No a kdo bude tím skutečným největším vítězem, to se dozvíme za necelou hodinu.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Míšo, díky za informace. Já už na stejné místo do pražského Žofína zdravím jednoho z finalistů tohoto ročníku, Pavla Júříčka ze společnosti Brano Group. Dobrý den, pane Juříčku, jak se stát úspěšným podnikatelem? Co byste doporučil vy?
Host (Pavel Júříček, společnost BRANO GROUP):
Dobrý večer. No já bych doporučoval každýmu spíš si zachovat svoji jakousi identitu a nalézt si svoji vlastní cestu. Myslím si, že to je rozhodující pro to, aby ta firma za sebou nechala nejenom styl, ale i jakési kroky, které ten podnikatel tomu předepisuje. Myslím si, že následovat všechny ostatní, ty, který před náma už byli, je samozřejmě možné a nevyvracím, že ta cesta není možná, ale sám se dívám na věci svýma vlastníma očima, snažím se hledat svoji vlastní cestu.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Pane Júříčku, i vám děkuji za rozhovor. Ve studiu už vítám Jaromíra Vébra, děkana fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Jak vy vůbec hodnotíte český podnikatelský sektor? Jsou ti čeští podnikatelé stále ještě za zahraničními nebo už se můžou srovnávat?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Já si myslím, že v ekonomice neplatí, že bysme měli jenom černobílé, něco dobré a něco špatné, že tam bude i šeď, takže nelze asi hodnotit jednoznačně. Ale každopádně můžeme říci, že nastal posun. Za těch 10 let, i tam to zaznělo v tom příspěvku, řada podnikatelů začínala a možná neměla zkušenosti, možná neměla znalosti. Toto prostředí se kultivuje a každopádně posun pozitivní nastává.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Přesto kdybychom měli být konkrétnější, můžete říct, v čem konkrétně, v jakých schopnostech, dovednostech třeba ti čeští podnikatelé za těmi zahraničními zaostávají?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Tak každopádně pokud chtějí nebo se jim zdá, že jejich, náš trh je jim úzký a chtějí do ciziny, tak je to dosti značná neznalost zahraničních kontaktů. Umět se prosadit, s kým navázat kontakty a uspět tam. Pokud jde o tuzemsko, tak to bude záležet na tom, jaký produkt nabízejí, protože zaznělo to tady třeba v té oblasti obchodu, je tady spousta zahraničních subjektů a jde o to najít si takovou příležitost, kde mohou ty podnikatelé uspět. Konec konců i to zaznělo v tom dalším příspěvku, najít si třeba zajímavou inovaci nebo produkt, který není na trhu dostupný.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Pokud bych se třeba já chtěla stát nějakou úspěšnou podnikatelkou, myslíte si, že mi stačí přečíst si nějakou příručku a nebo že bych měla mít i nějaké vrozené vlastnosti?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Tak základní vrozená vlastnost je asi dobrý selský rozum. To je možná východisko každého podnikání, ale možná, že to nestačí. Takže další asi požadavkem bude mít možná nápad nebo o tom, kde podnikám, něco vědět, no a pak možná i drobet štěstí, aby ten trh nebyl zrovna v té oblasti přesycen.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Management se v současné době prolíná i do nových oblastí, už se netýká vyloženě jenom obchodu. Můžete říct, do kterých?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Já si myslím, že management je disciplína velice zajímavá, já ji mám docela rád a není to obchod, je to pochopitelně celá oblast průmyslové výroby, čili řekl bych ty podnikatelské sféry, ale poslední dobou si myslím, že nám proniká i do neziskového sektoru a konec konců i do státní a veřejné správy.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
A reaguje na to nějak školství?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Já si myslím, že s jistým zpožděním určitě a musím říci, že fakulta, kterou řídím, připravila projekt přípravy nových absolventů pro oblast kultury, respektive manažerů a ekonomů pro kulturní instituce, pro oblast umění, která možná byla v minulosti doménou lidí, kteří neměli úplně ekonomické či manažerské vzdělání a tady bych rád řekl, že tento obor chceme otevřít již v září a že budeme teda i přijímat přihlášky nadstandardně, protože pro běžné státní školy se přijímají do února, my bysme rádi přijímali do března letošního roku.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Proč je to tak důležité, aby v čele ať už nějaké neziskové organizace nebo kulturní organizace stál člověk, který se v tom podnikatelském prostředí vyzná?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Tak když vememe ten příklad kulturních organizací, tak údajně jich je u nás mezi 3-4 tisíci a na jedné straně asi bysme vo ně neradi přišli, čili náklady na jejich údržbu tedy jsou nesporné. Na druhou stranu je otázka, jestli by také část těch nákladů se nemělo hradit z efektů, které ta památka přinese a nezastírejme, že Evropská unie do roku 2013 má připraveny peníze i pro revitalizaci řady kulturních památek, ale chce to mít lidi, který umí připravit projekty a také je realizovat, čili to je zase o managementu, řízení projektu.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Jak dalece se tento trend už projevil v České republice? Slyší na to i konkrétní neziskové organizace? Řídí se podle toho?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Já si myslím, že řídí, protože sektor neziskový je nesmírně široký. Když si vemete oblast zdravotnictví, tak není žádným tajemstvím, že na jedné straně se jaksi vedou stesky nad tím, že peněz je velice málo, na druhé straně bysme mohli hledat asi příklady, jestli je vždy umíme efektivně využít a to je opět oblast ekonomů a je otázkou, jestli v těchto organizacích mají být lidi, kteří jsou odborně zdatní, to znamená spíš z té oblasti medicínské, nebo jestli tam nemají být osoby, které spíš ovládají v uvozovkách ten byznys, to znamená, umějí řídit i takovéto organizace. Posun tam nastává, protože my třeba připravujeme vzdělávání pro celou řadu přednostů klinik a to jsou malé, z hlediska co velikosti firem, malé firmy. Ona má ta klinika od 50 někdy i do 90, do 120 lidí.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Když bychom se podívali do budoucnosti, myslíte si, že jsou zde stále ještě obory, kam management dosud neproniknul a mohl by v budoucnu?
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Já si myslím, že třeba možná méně pronikl do toho, čemu se říká veřejná správa. Já se nechci dotknout řadových starostů na nějakých menších vesnicích, ale tam možná ještě jsou rezervy. Včera u mě byl jeden starost městské části Prahy 3 a měl vcelku, Prahy, tedy neříkám 3, Prahy, a měl vcelku velmi revoluční názory na to, jak řídit radnici, která vlastně disponuje přes 40 tisíci lidí.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Pane Vébře, já vám děkuju za informace. Na shledanou.
Host (Jaromír Veber, děkan fakulty podnikohospodářské VŠE v˙Praze):
Děkuju za pozvání.
Moderátor (Daniela Písařovicová):
Z ekonomiky je to pro tuto chvíli všechno, na viděnou někdy příště.
