| Název: | Na liberalizaci se těšíme |
| Autor: | Pavel Pospíšil |
| Publikováno: | e-biz 11/2000, strana 48 |
Co soudíte o pojmu "e-business"? Není pro mnoho firem, které se jím ohánějí, jenom jakýmsi marketingovým vynálezem?
Pojem e-business završuje přirozený trend, který byl nastartován již na začátku průmyslové revoluce a který lze shrnout do jediného - maximalizace efektu. Technologie, která byla dostupná ještě před deseti lety, umožňovala maximalizovat efekt nanejvýš uvnitř jedné organizace. Cílem bylo optimalizovat interní procesy (zpravidla výrobu, účetnictví, sklad apod.) a externí procesy, kam typicky obchod patří, pokusům o automatizaci úspěšně odolávaly. Dnes máme k dispozici technologie, které nám umožňují automatizovat interakci s okolím do takové míry, že se stírá hranice mezi "vnitřním" a "vnějším". To také znamená, že máme k dispozici ideální prostředí pro obchodování. Takže Vaše otázka z nadpisu by mohla znít "co soudíte o obchodě"?
Když tedy mluvíme o e-businessu, kde je hranice mezi technologií a byznysem?
Zvládnutá technologie je důležitý, ale ne jediný předpoklad úspěšného fungování v libovolném oboru. Nevím, zda tomu tak bylo vždy, ale mám pocit, že nové technologie často předbíhají momentální potřeby i představivost trhu. Takže často tkví problém v tom, že si lámeme hlavu jak využít technologii, kterou máme k dispozici a kde by bylo výhodné ji použít. Nestavěl bych tedy hranici mezi technologii a obchod ani mezi elektronický a tradiční způsob obchodování. Každý z obou způsobů je výhodný pro jiné prostředí a pro jiné účely a jde o to umět správně rozpoznat, zda je výhodnější tradiční způsob obchodování nebo elektronický.
Dá se říct, že přímo vaší firmě pomohl e-business zlepšit firemní operace?
Určitě se to dá říci a vzpomenu hned dva příklady: Prvním je spolupráce s firmou Cisco Systems. V roce 1996 byl zaveden systém objednávání zboží přes Internet, který automaticky ověřuje správnost objednávaných konfigurací a sledování stavu objednaného zboží na cestě do republiky. To šetří spoustu času a energie nejen Ciscu, ale také nám. Druhým příkladem může být námi vyvinutá aplikace, pomocí které zákazníci prostřednictvím Internetu nahlašují servisní zásah ANECTu. Aplikace automaticky rozesílá SMS zprávy zodpovědným osobám a v případě potřeby eskaluje servisní případ podle předem nastavených parametrů. Díky tomu jsme schopni garantovat extrémně krátké doby oprav. Pokud pod pojem e-business zahrnete i internetovou telefonii, tak i tu v ANECTu využíváme - především pro komunikaci brněnské a pražské kanceláře.
Využijí datovou telefonii i ostatní zákazníci?
Datová telefonie, konkrétně pak IP telefonie, je očividně trendem. Otázkou je, kdy začne být tento trend tak silný, že přestane být pouhou alternativou a stane se hlavním proudem. Zatím jsme na začátku a víme, že IP telefonie se vyplatí jen někomu a jen za některých podmínek. Otázka ekonomického přínosu IP telefonie stojí na důkladné analýze konkrétní situace. Obecně se vyplatí u podniků s mnoha pobočkami po republice, které disponují vlastní sítí pro přenos dat. Dále má IP telefonie smysl v případě podniků, které jsou budovány na zelené louce a pro které se nevyplatí budovat dvě oddělené komunikační infrastruktury - datovou a hlasovou. Především je ale IP telefonie smysluplná u provozovatelů komunikačních služeb. Tímto směrem jsme se ubírali například při řešení pro společnost Aliatel, kde jsme vybudovali infrastrukturu na bázi MPLS (Multiprotocol Labeled Switching), na které nyní Aliatel provozuje svoje služby Business IP a Business Call.
Byl problém v liberalizaci českého telekomunikačního trhu? Ta nastává již za pár měsíců ...
Telekomunikační monopoly byly všude ve světě. Paradoxně jejich umělé udržování bylo jedním z impulsů k vývoji alternativních technologií. Dnes, kdy se telekomunikační trh konečně liberalizuje, jsou datové technologie přenosu již natolik vyzrálé, že dokáží tradičním řešením konkurovat. Nelze se proto divit, když nově příchozí operátor raději sáhne po perspektivní technologii. Telecomům pak vzniká konkurence založená na technologii, v níž se nikdy nepohybovaly.
Pokud už nebude třeba obcházet monopol přes Internet a podobně, neubere vám to spíš váš vlastní byznys?
Těžiště naší činnosti spočívá v řešení datových komunikací. Existuje-li trend širokého uplatnění hlasových a brzy snad i multimediálních komunikací vybudovaných nad inteligentní datovou infrastrukturou, má ANECT co nabídnout. Jinými slovy: na liberalizaci se těšíme.
Nikdo se dnes už příliš nechlubí tím, že "dělá železo", případně "tahá dráty", ale snaží se posunout do podoby firmy poskytující služby a veškerý servis kolem. Předpokládám, že i u vás tento posun proběh - kdy a jak? Jak to bude v budoucnu?
ANECT byl už založen s vizí, že předmětem jeho činnosti bude know-how. Od počátku zde byla znalost síťových technologií, takže jsme se zabývali projekční činností, návrhy sítí a jejich implementacemi. Přestože se s našimi projekty zejména v počátku svezlo hodně "železa", ANECT byl vždy "o službách". V tomto smyslu tedy v ANECTu k žádnému posunu či zlomu nedošlo. Ale přirozeně došlo a dochází k neustálému rozšiřování portfolia o další služby. K původnímu budování a technické podpoře komunikačních sítí přibyla řešení síťových služeb, operačního prostředí informačních systémů a vývoj aplikací. Dále jsme například vybudovali dohledové centrum se systémem proaktivního dohledu, které nepřetržitě sleduje dění ve všech našich význačných zákaznických sítích.
Ale je tady pro takový druh služeb dostatečně rozvinutý segment zákazníků?
Počet zákazníků není zatím velký, ale poroste s tím, jak poroste důležitost informačních systémů. Dohledové centrum zajišťuje proaktivní dohled, což je ovšem dlouhodobá činnost, která vyžaduje intimní znalost prostředí. ANECT se kdysi vydal cestou malého počtu velkých zákazníků a tento koncept je pro práci dohledového centra výhodný, protože dává prostor náležitě se věnovat všem spravovaným sítím. Mezi námi dohlížené sítě patří například rozlehlé privátní sítě velkých finančních organizací či institucí veřejné správy, což jsou rozsáhlé komplexní organizmy, k jejichž proaktivní správě nemalou měrou přispívá i skutečnost, že tyto infrastruktury ANECT navrhoval i projektoval a zná souvislosti a trendy jejich vývoje.
Jste jedna z posledních firem z oboru, kterou vlastní stoprocentně Češi. Bude se v tomto něco měnit?
A myslíte, že by mělo ?
